ČNB zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 100 bazických bodů v poměru hlasů 5:2. Tento krok byl výraznější než námi a analytiky předpokládané zvýšení o 75 bazických bodů a znamená zvýšení základní dvoutýdenní repo sazby na 3,75 %, což odpovídá sazbě z roku 2008 (obrázek 2).

Obrázek 2: Dvoutýdenní repo sazba České národní banky (2004-2021)

Rychlé zpřísnění měnové politiky je důsledkem nepříznivého hodnocení inflačního rizika bankovní radou. Růst cen je již v tuto chvíli extrémní. Jádrová inflace dosáhla v listopadu 7,8 %, což je její nejvyšší úroveň v historii a téměř čtyřnásobek inflačního cíle země (2 %). Navíc se celková inflace zvýšila na 6 %, což je nejvyšší úroveň od října 2008 (graf 3).

Obrázek 3: Inflace v České republice (2010-2021)

Důležitým faktem je, že číslo 3,75 % s velkou pravděpodobností nebude horní hranicí dvoutýdenní repo sazby, neboť guvernér ČNB Jiří Rusnok na včerejší tiskové konferenci naznačil, že při dalším zasedání banky, tedy v únoru, by sazby měly dosáhnout 4 % a více. První zasedání v roce 2022 přinese také nové projekce včetně aktualizovaného výhledu inflace. Ta nám pomůže posoudit, do jaké míry sazby porostou. Soudě podle sazeb FRA trh počítá se zvýšením tříměsíční mezibankovní sazby (PRIBOR) na 4,65 % v příštích třech měsících, i když za současného stavu by sazby mohly krátkodobě vzrůst ještě výše. Dokonce je možná i úroveň kolem 5 %. To se zdá být v souladu s Rusnokovým hodnocením, že referenční sazba v roce 2022 s největší pravděpodobností vzroste „výrazně nad 4 %“.

Trh očekává, že sazby začnou klesat od druhé poloviny roku 2022, ale je důležité zdůraznit, že nejistota týkající se i krátkodobého výhledu je poměrně velká a ČNB by mohla udržet sazby na vysoké úrovni delší dobu. Zejména pokud se inflační očekávání nesníží. Prozatím se domníváme, že zpřísnění měnové politiky by mělo korunu do budoucna posílit. Nadále tedy předpokládáme silnější měnu v několika následujících čtvrtletích.