Dluhopisy a akcie minulý týden celosvětově rostly v tandemu pod vlivem Federálního rezervního systému a jeho nižší pravděpodobnosti budoucího zvyšování sazeb a obecného pocitu, že nejrychlejší cyklus zvyšování sazeb v historii je nyní u konce.

Eskalace války mezi Izraelem a Hamásem spolu s nekončícím přílivem pozitivních ekonomických zpráv v americe vedly minulý týden k posílení dolaru.

Americký dolar se minulý týden vůči většině svých měnových protějšků obchodoval v poměrně úzkém rozpětí a skončil níže vůči většině evropských měn s výjimkou libry.

Krize na Blízkém východě má (prozatím) zanedbatelný dopad na obchodování hlavních měn, které se nadále řídí především čísly o inflaci a komunikací centrálních bank.

Nejdůležitějšími zprávami na finančních trzích zůstává nepřetržité zvyšování dlouhodobých úrokových sazeb po celém světě v čele s americkými dluhopisy.

Trend zvyšování sazeb a růstu amerického dolaru se minulý týden nezmírnil. Jednoznačně pozitivní údaje o inflaci z USA a eurozóny však v pátek částečně zvrátily pohyb a daly naději, že jsme blízko vrcholu cyklu úrokových sazeb a dna u evropských měn.

Pokračující jestřábí styl komunikace FEDu, který naznačoval, že FOMC by mohl dále zvyšovat sazby a že se snižováním sazeb nespěchá, ovlivnil očekávané úrokové sazby po celém světě směrem nahoru.

Hlavní událostí minulého týdne bylo rozhodnutí Evropské centrální banky zvýšit úrokové sazby, u kterého však naznačili, že by mohlo být poslední.

Nepříznivé červencové údaje německého průmyslového sektoru a další obavy z čínského ekonomického poklesu srazily akcie po celém světě, ale výnosy amerických státních dluhopisů přesto vyrazily vzhůru. Není překvapivé, že dolar z těchto obav těžil, zejména proto, že americké údaje častěji překvapují příznivě. Téměř všechny hlavní měny minulý týden vůči dolaru oslabily.