Federální rezervní systém se minulý týden dočkal nepříjemného překvapení v podobě vyšší než očekávané inflace, která nenaznačila, že by cenové tlaky polevovaly.

Masivní zvýšení úrokových sazeb ECB o 75 b. b., následované jestřábími komentáři z obvyklých „zdrojů“ způsobilo, že euro prudce posílilo vůči většině svých globálních protějšků a táhla za sebou všechny ostatní evropské měny. Japonský jen skončil opět na konci žebříčku. Bank of Japan stále trvá na tom, že zůstane poslední holubičí bankou zemí G10.

Původně se zdálo, že euro minulý týden dosáhne úctyhodného výkonu kvůli očekáváním jestřábí ECB a zprávou o trhu práce v USA, která Fedu naznačila možné povolení tlaků.

Výroční zasedání světových centrálních bankéřů v Jackson Hole přineslo jednoznačně jestřábí poselství, kterému ve velmi krátkém a jasném projevu vévodil předseda Fedu Powell. Zdá se však, že měnové trhy s tímto vývojem počítaly a reakce byla poměrně umírněná. Všechny měny zemí G10 se vychýlily maximálně o 1 % od hodnoty z minulého týdne. Mnohé měny rozvíjejících se trhů posílily, v čele s chilským pesem a ostatními latinskoamerickými měnam. Dokonce i euru se podařilo najít jakousi oporu na úrovni parity, a to navzdory cenám utržených z řetězu na trzích s elektřinou. Komentáře představitelů ECB o potřebě zvládnout inflaci byly nezvykle agresivní, přičemž se hovořilo o masivním posunu o 75 b.b. na zářijovém zasedání. To prozatím stačilo k zastavení poklesu eura.

Očekávání nárůstu úrokových sazeb v USA se nyní vzpamatovává z poklesu, který následoval po pozitivní zprávě o inflaci z předchozího týdne. Představitelé Federálního rezervního systému hovořili o vyhlídkách na další skokové zvýšení sazeb v září a trhy jsou nyní rovnoměrně rozděleny mezi zvýšení o 50 b.b. a opakování předchozího zasedání s 75 b.b. Riziková aktiva se vzdala části svých nedávných zisků a dolar se pochopitelně silně posílil ke všem hlavním světovým měnám. V tomto kontextu se čínský jüan i přes nedávnou slabost čínské ekonomiky držel relativně dobře a rostl vůči všem měnám G10 kromě amerického dolaru.

Česká koruna minulý týden posílila vůči všeobecně oslabujícímu euru a krátce se dostala na nejsilnější pozici od února. Dnes ráno však část svých zisků odevzdala. Tento pohyb do značné míry přisuzujeme zlepšení rizikového sentimentu po středečním zveřejnění mírnější inflace v USA, což zmírnilo obavy z možnosti globální recese a posílilo měny rozvíjejících se trhů.

Americká ekonomika nyní fakticky splňuje definici technické recese a zvyšování sazeb Federálního rezervního systému je nyní plně závislé na tom, zda se sejdou údaje o inflaci a zaměstnanosti.

Zklamání z ekonomických údajů z USA snížilo šanci, že Federální rezervní systém příští týden zvýší úrokové sazby o 100 b. b. Překvapivé zvýšení sazeb o 50 b. b. ze strany ECB mělo pouze nepatrný dopad na euro, které se připojilo k měnám posilujícím vůči americkému dolaru. Komoditním měnám zemí G10 i rozvíjejících se trhů se dařilo zejména díky stabilizaci cen komodit.

Vrchol americké inflace zatím není jistý. Inflační čísla dolar posílila, ale euro energicky bránilo psychologicky důležitou paritní úroveň (EUR/USD 1,0000). I přes prolomení této hranice se kurz vrátil a týden se podařilo zakončit nad ní. Trhy nyní počítají s možností téměř bezprecedentního zvýšení úrokových sazeb o 100 b. b. na příštím zasedání Federálního rezervního systému a v tomto kontextu je poněkud uklidňující, že riziková aktiva, jako jsou akciové trhy a měny rozvíjejících se trhů, dokázala zakončit týden beze změny či jen s mírným poklesem.